Na skok do České Republiky

   Na poslední chvíli jsme se rozhodli, že před Vánoci navštívíme rodiny. Koupili jsme letenky, v práci poprosili o 2 dny volna a letělo se. Původní plán byl, že bychom rádi na Vánoce domů, ale letenky jsou v tento čas opravdu drahé. Tak jsme to vymysleli alespoň na víkend. 
 

 

   Z Keflavíku jsme odlétali ve čtvrtek ráno do Paříže. Já se těšila jak malá, až z letadla uvidím Eiffelovu věž. A viděli, když jsme přitávali na letišti, byla zahalena v mlze. Paříž miluju, je to nádherné město. A proč Paříž tolik miluju? Asi proto, že to byla s Vojtou naše první společná dovolená.

   V Paříži jsme měli 4hodinové okno. Koupili jsme si pravé francouzské makronky různých chutí (čokoládová, pistáciová, citronová, borůvková, malinová, kávová) a máslový croissant. Lépe jsme den na pařížském letišti nemohli zakončit. A pak nás už čekala jen cesta do ČR. 

 

   Přistáli jsme ve čtvrtek večer, který jsme si společně s pátkem užili s Vojtíškovou rodinou. V sobotu ráno jsme se vydali za mojí rodinou, k babičce na venkov. Kde na nás už čekali. A přijeli jsme v pravý čas. Tatínek akorát udil maso. Mňam. 

 

   
   Bylo krásné vidět rodiny „naživo“ ne jen přes skype. Viděli jsme všechny. A jak to bývá nastal čas loučení a my jsme letěli zpět na Island. Zpáteční let jsme měli přes Manchester. A co by to bylo za zastávku v Anglii, kdybychom se nestavili na „fish and chips“ s pravým anglickým pivem. Čekání na letišti nám tak uteklo hodně rychle. A už jsme seděli v letadle směr Island. 

 

Děkujeme za krásný víkend

Život na severu

Zelený věnec, purpura a cukroví, neb čas Vánoc

   Když jsem byla malá, Vánoce jsem zbožňovala. Trávili jsme je s rodinou u babičky na venkově. Pamatuji si, že jsme každý rok stavěli sněhuláka, chodili sáňkovat, koulovali jsme se a bruslili na řece. Pole a louky byly pokryté tlustou peřinou sněhu a větve stromů se pod tou tíhou prohýbaly. To vždy zpříjemnilo náš čas u babičky. A maminka, ta se vždy snažila, aby byly Vánoce perfektní. A že byly. Peklo se několik druhů cukroví, chystali se chlebíčky, chodilo se pro kapra a koukalo se na pohádky. Prostě jsme si užívali společné chvíle.

   A protože Vánoce byly v ČR vždycky krásné, snažíme se abychom je měly hezké i tady na Islandu. Štědrý Večer se pomalinku blíží a tak jsme se rozhodli trošku ozdobit dům a těšit se z adventního času. Do oken jsme naistalovali světýlka, v lampičce nám hoří svíčky, bytem voní purpura, na dvěře pověsili zelený věnec s šiškama a připravujeme těsto na cukroví. A jaké vlastně pečeme? Jsou to ty tradiční recepty na vanilkové rohlíčky, linecké kytičky, perníčky a medová kolečka (ty jsou Vojtíškovi nejoblíbenější) ta na seznamu nesmí chybět.

   Tím jak dospívám pro mě vánoce získavají jiný význam. Je to čas o lásce, těšení se na společné chvíle a třeba i někomu udělat nějakou drobností radost. Už několik let se snažím dárky sama vyrábět. Vždy do toho vložím kus sebe a věřím, že i tyto dárečky dokáží potěšit.

Krásný vánoční čas z Islandu

Život na severu

Jak jsme vyráběli zelený věnec

    Asi už každý jednou zkusil „umotat“ svůj vysněný vánoční věnec. A ať už se jednalo o adventní na stůl nebo ten na dveře. Letos to byl první věnec od té doby co jsem přiletěla na Island. Těšila jsem se na to. Každý rok před Vánocema, když jsem byla v Čechách jsem věnce a svícny dělala u babičky na půdě s maminkou. A že jich vždy bylo. Letost jsem si to zopakovala, sice jen s jedním, ale i tak to byla zábava.

 

    A co budete na zelený věnec potřebovat? Slaměný korpus (průměr minimálně 25cm), drátek, zahradnické nůžky, zelené větvičky, šišky, suché nebo živé květy, sušené plody a případně vánoční ozdobičky. 

 

    A jak se postupuje? Dopředu si nastřihejte větvičky tak 8-10cm dlouhé, ať se potom můžete věnovat jen navazování. Samotný korpus obraťte tak, aby na vrchu byla ta rovná část, uvažte drátek a otočte celý věnec na druhou stranu. Tak a teď můžete začít pokládat větvičky ve směru PROTI chodu hodinových ručiček, vždy střiženými konci k sobě tak, aby větvičky zakrývaly drátek. Dvakrát až třikrát obmotejte drátkem. A pokládejte další řadu, a to tak, aby větvičky nové řady překrývaly drátek z předchozí řady. Takhle obmotejte celý věnec a až se budete blížit ke konci, pamatujte že poslední řadu větviček zasunete pod tu první a i drátek schováte pod řadu prvních větviček. 

 

    V materiálu a fantazii se meze nekladou. Věnec může být z jednoho druhu chvojí (jedlové, smrkové, zeravové apod.) nebo můžete namíchat různé druhy, tak jako já. Použila jsem borovici, smrk, jalovec a zimostráz. A na závěr jsem na drátek uvázala šišky a zapíchala do slaměného korpusu. A zelený věnec byl na světě. Letos mám z něho opravdu radost. 

 

Tak jak se vám povedl?

Život na severu