Thajské kuřecí curry

 

   Když jsem přišla z práce, už na mě čekala uvařená večeře. Vojta byl doma a připravil jeho úžasné Thajské curry. A protože se mu to opravdu povedlo podělíme se s Vámi o jeho recept. Vyzkoušejte, já mám boule za ušima ještě teď.

Ingredience:                                                  

                       (pro 4 osoby nebo jen 2 hladové)

2 kuřecí prsa

1 kokosové mléko

bambusové výhonky

slunečnicový olej

šťáva z 1 limetky

1 paprika čevená

1/2 cukety

1 mrkev
kůra z jedné limetky

1 zelená paprika

Koření:

 
sůl

pepř

římský kmín

čerstvý koriandr

česnek

curry pasta

zázvor

Postup: 

   

  Do hrnce nalijeme 5 lžic oleje (dle množství masa) zarestujeme curry pastu a čenek nakrájený na plátky. Přidáme kuřecí maso pokrájené na silné proužkuya zvýšíme teplotu. Po zatažení masa ze všech stran zalijeme vše kokosovým mlékem a povaříme cca 2 minuty. Jako první přidáme mrkev a později zbytek nakrájené zeleniny a zázvor, necháme lehce povařit. Vaříme chvíli, kouzlo tohto jídla je právě v čerstvé zelenině. Vypneme plotýnku a přidáme bambusové výhonky, koriandr, římský kmín a dochutíme solí a pepřem. Na úplný závěr přimícháme limetkovou kůru a šťávu z limetky. Podáváme s rýží.

Dobrou chuť

Život na severu

Sníh, všude sníh! A slunce začíná hřát

   Po mrazivých, deštivých, větrných i sněhových dnech konečně slunce začíná hřát. A jak už je pro Island typické, po dnech plné sněhu, přišla obleva ale v pátek jsme se probudili do úplně bílého Reykjavíku. Znovu.

A jak hezky je na Islandu v době slunečných dnů? Neuvěříte jak moc krásně. Sluneční paprsky krásně prohřívají tváře, které se pomalu barví do červena. Vstřebáváme teplo a energii do dalších dnů. A my jdeme koupit opalovací krémy a sluneční brýle abychom se nespálili. Hezkou neděli.

Život na severu

Konudagur – aneb Den žen na Islandu

  Po měsíci zvaném Þorri, který je zasvěcený mužům přichází nový měsíc. A dle starého Islandského kalendáře se nazývá jako Góa. Pro letošní rok připadá na 21. února. Slaví se vždy v 18. týdnu zimy. A tak jako ženy pečovaly o své muže v období měsíce Þorri, nyní připadá tato úloha hýčkání na muže. První den měsíce je zvaný jako Konadagur (v překladu Den žen). V tento den si hýčkají muži své ženy, nosí květiny a sladkosti. 

“To survive Þorri and Góa is to get over the hump of winter.”

“Góa is coming, kind and true;
she´ll be warm enough.
Þorri, you´ll be missed by few;
you´ve been plenty rough.”

Další výlet na Jih tentokrát až k Víku

   Po týdnu kdy jsme se v práci nezastavili, jsme se rozhodli pro jednodenní výlet na Jih. Kousek dál, než jsme byli posledně. Nabýt trošku energie a poznat další krásné kouty Islandu.

   První zajímavostí na naší cestě byla Eyjafjallajökull. Sopka, která była činná v roce 2010 a je známá po celém světě. Po chvíli kochání se neuvěřitelnou krajinou jihu Islandu, který Vám připadá mnohem zelenější než jiné části ostrova jsme se dostali až k jednomu z našich cílů cesty. 

Vodopád Seljarlandsfoss. Je to vodopád za kterým se dá projít, nejznámnější na jižním pobřeží. 
  Prozradíme vám tajemství, když půjdete od vodápadu po cestě asi 0,5km narazíte na jeskyni ve které se ukrývá další nádherný, dechberoucí vodopád. Když budete mít štěstí a bude nízká hladina říčky určitě se probroďte po kamenech dovnitř do jeskyně. Je to úchvatné. 

  Po cestě k Seljarlandsfoss minete další vodopád zvaný Skogarfoss, ten jsme si my, ale nechali až na cestu zpátky. 

  Po procházce a nacvakání několika fotek jsme se vydali dál na jih. Další zastávkou - vrak letadla DC 10 na pláži u Sólheimasandur. Letadlo leží uprostřed černé pláže už od roku 1973.

   Vrátili jsme se zpět na hlavni asfaltovou silnici a pokračovali v cestě. Dalším bodem naší cesty byl Reynisdrangar čedičové skály a Dyrholaey černá písečná pláž „tři trolové v Atlantském oceánu” a přímořské městečko Vík.

   Existují legendy jak skály v ocánu vznikly. Nejznámější z nich praví, že se trolové pokusili na břeh stáhnout obchodní loď se třemi stožáry. Loď ale ztorskotala a při ranním rozbřesku se její tři stěžně proměnily v jehlicovité skály.

  Kousek dál od Víku se nachází Mýrdalsjökull. 4. největší ledovec na Islandu. Zajímavostí je že, pod ledovcem dřímá sopka Katla, jejíž kráter má průměr 10km.

Užili jste si výlet s námi? Těšte se na příště...

Život na severu

Oslavy! A že jich je! Bolludagur, Sprengidagur a Öskudagur

Pesně 7 týdnů před Velikonocema se s oslavami tady na Islandu roztrhl pytel. Slaví se 3 dny po sobě. A každý den je zajímavý něčím jiným. Jedná se o staré tradice.

Bolludagur (“Bolla, bolla, bolla,”)

  Původně o Dánský a Norský zvyk. Islandané jej začali slavit až později v 19. století. Nic to ale nemění na oblíbenosti tohoto dne. Jedná se o kulinářskou tradici, kdy pekaři a cukráři připravují na tento významný den sladké, krémové pusinky s marmeládou, pokapané čokoládou. Nám připomínají české větrníky. 

  A jak takový den probíhá? Děti si v týdnu ve škole připraví a nazdobí "pádla", který v pondělí ráno "vypráskají" rodiče a při tom křičí "Bolla, bolla, bolla,". Od rodičů pak dostane každý jednu pečenou pusinku. Jaký význam má tato tradice se spekuluje. Pravděpodobně koření ve straých křesťanských zvycích spojených s masopustem.

Á bolludegi fer ég með bolluvönd á kreik.

Mér alltaf þykir gaman að iðka þennan leik.

Ég bolla og bolla, á bossann á þér fast ég slæ,

bolla og bolla og bollu í laun ég fæ.

Já, bragðgóðar eru bollurnar, bollurnar, bollurnar,

já, bragðgóðar eru bollurnar, húllum hæ. 

 

Sprengidagur ("saltkjöt og bauni")

  Tento den je ve znamení dobrého slaného jídla. Solené jehněčí/koňské maso, guláš, fazole,hrášek. Jedná se o poslední den před půstem, proto se jí dosytosti až na pokraj prasknutí.

Á sprengidegi er bumban að springa hreint á mér,

því magnið er ei smátt sem í magann á mér fer.

Af saltkjöti og baunum ég saðningu í magann fæ,

af saltkjöti og baunum, ég saddur er og hlæ.

Já, bragðgóðar eru baunirnar, baunirnar, baunirnar,

já, bragðgóðar eru baunirnar, húllum hæ

 

Öskudagur (Popeleční středa)

  První den půstu podle křesťanské tradice a Ježíšovi 40 denní cesty pouští. Na Islandu má popeleční středa jiný zvyk. Děti se převlékají do masek a chodí koledovat. Zpívají tradiční písně a na oplátku dostávají sladkosti. Zajímavostí je, že děti nechodí po domácnostech, ale po firmách, obchodech a nákupních centrech.

Á öskudegi fer ég með öskupoka af stað

og elti menn og konur sem ekkert vita um það.

Hengi svo poka á hinn og þennan sem ég næ,

lauma á poka, læðist burt og hlæ.

Svo dingla þeir þarna pokarnir, pokarnir, pokarnir,

svo dingla þeir þarna pokarnir, húllum hæ. 

Užili jste si masopust?

Život na severu

Við lærum tungumál Víkinga

                             Učíme se jazyk Vikingů

  Učíme se Islandsky. A víte co? Účast v kurzu jsme vyhráli v soutěži. Je to krásný. Věděli jste, že se Islandština od svého vzniku (někdy v 9. století) výrazně nezměnila? A že můžete číst i několik století staré ságy? Moderní islandština se od jazyka, kterým byly zapsány rodové ságy liší pouze výslovností, písmem naprosto zanedbatelně. 

   Islandština vychází se západní staroserverštiny. Gramatikou a slovní zásobou je ale blízká staré angličtině. Jazyk používá latinku a je obohacený o speciální znaky – Æ, Ð, Þ . Jazyk jako takový (spíše gramatika), který se používá v dnešní době se ustálil až v 19. století díky dánskému lingvistovi Rasmuse Raska.

   Na začátku jsme si říkali, že navštěvovat kurz s polskými studenty nebude zas až tak těžké. Vždyť přeci polštině rozumíme. A bude zábava. Pomalu se ale začíná objevovat problém, ten jazykový. Věděli jste že SLOVESO se polsky řekne "czasownik” a infinitiv „bezokolicznik „? My až do předposlední hodiny kurzu ne. Upřímně nám gramatika trochu uniká, ale nevzdáváme to a pilně studujeme.

 

Góða helgi

Život na severu